banner
HISTORIE

O TJ SOKOL DOBRÁ

Počátky organizovaného sportovního života v Dobré spadají už do období před první světovou válkou. Prvním spolkem tohoto druhu v obci byl Sokol, postupně však vznikaly i jiné tělovýchovné organizace. Jednou z nich byl Sportovní klub Sparta. V roce 1926 utvořilo několik nadšených studentů klub, který nazvali AC Sparta Dobrá, později přejmenovaný na SK Sparta Dobrá.

Jednalo se např. o SK Karlova hut’, SK Ostravica Frýdek atd. Malý počet příznivců a počáteční nedostatek financí vedl

Počátky organizovaného sportovního života v Dobré spadají už do období před první světovou válkou. Prvním spolkem tohoto druhu v obci byl Sokol, postupně však vznikaly i jiné tělovýchovné organizace. Jednou z nich byl Sportovní klub Sparta. V roce 1926 utvořilo několik nadšených studentů klub, který nazvali AC Sparta Dobrá, později přejmenovaný na SK Sparta Dobrá. Na popud Oldřicha Slívy byla sestavena první fotbalová devítka, jejímiž členy byli Pastor, Tvardek, Slíva, Kirchhof, Draisaitl, Elis, Valíček, Ehrlichmann a Ševčík. Náhradníkem byl Pánek. Toto fotbalové družstvo sehrálo své první zápasy na malém hřišti nedaleko řeky Morávky. Doberský fotbalový klub nebyl zpočátku zaregistrován, proto své první utkáni svedl s rovněž neregistrovanými týmy, z nichž se mnohé později staly členy Slezské župy fotbalové. Jednalo se např. o SK Karlova hut', SK Ostravica Frýdek atd. Malý počet příznivců a počáteční nedostatek financí vedl k několika „reklamním" akcím. Hráči se například převlékali do dresů už v obci a pak v nich šli od obecního hostince umístěného v centru přes celou vesnici na své hřiště u řeky za nádražím. Další takovou propagační akci byla organizace turnaje nazvaného O stříbrný pohár. Ten nakonec získalo fotbalové družstvo Dělnické tělocvičné jednoty Frýdek když porazilo Spartu Dobrá v poměru 4:3. Postupně se rozrůstala členská základna, došlo k sestaveni druhého mužstva a diky finanční půjčce od místní kampeličky bylo zakoupeno nejnutnější vybavení a upraveno hřiště. Dalším nutným krokem se proto staly snahy o řádnou registraci klubu. K oficiálnímu ustavení příravného výboru došlo 14. května 1931, jeho předsedou byl zvolen František Krus, dalšími členy byli Oldřich Slíva, Jan Rajnoch, Jan Nondek, František Vlček, František Kusín, Kudělásek a Rudolf Žižka. 24. května 1931 bylo v evidenci uvedeno 22 lidí, k 18. únoru 1932 pak 55 zájemců. V roce 1932 došlo k jednání o přijetí do českého fotbalového svazu v Praze. Určitou překážkou v těchto snahách bylo utvořeni konkurenčního klubu SK Dobrá, které založilo několik přeběhlíků ze Sparty. Tento klub nakonec nezískal trvalou podporu, po krátké existenci zanikl a jeho členové přešli opět do Sparty.

Díky aktivitám vedení Slezské župy fotbalové v Ostravě došlo nakonec k řádné registraci klubu, ten byl však přes své protesty vedením fotbalového svazu přičleněn k Těšínské župě fotbalové se sídlem v Karviné. Dne 8. března 1932 bylo vydáno povolení Zemského úřadu v Brně, a tak už nic nestalo v cestě, aby Sportovní klub Sparta v Dobré mohl vyvíjet řádnou spolkovou činnost. Ustavující valná hromada Sportovního klubu Sparta v Dobré se uskutečnila 27. března 1932 v hostinci Valentina Piasečného v Dobre u nádraží. Na této schůzi byl čestným předsedou zvolen Václav Slíva, úřadujícím předsedou se stal Jan Rajnoch, místopředsedou Jan Nondek, jednatelem Oldřich Slíva, pokladníkem František Kusín, hospodářem Jaroslav Pánek, zapisovatelem Teodor Boháč, revizory účtů Alois Draisaitl a Valentin Piasečný a dalšími členy výboru Jan Benda, František Krus, Marie Gleissnerová, Jaroslav Pastor, Lucie Tkáčová, Jan Střílka a František Roman. Celkemměl tehdy Sportovní klub Sparta v Dobré 70 řádných členů a 10 dorostenců. Přijetí do fotbalového svazu kladlo určité nároky na vybavení hráčů i na velikost a stav hrací plochy. Byla zakoupena nova výstroj pro hráče, hřiště bylo upraveno podle stanovených rozměrů a oploceno. Postupný rozvoj klubu a prvni úspěchy, jejichž projevem byly pravidelné postupy do výšších tříd, vedly k popularizaci SK Sparta a rozrůstání členské základny. Tu netvořili jen sportovně založení jedinci z Dobré, ale i z jejího okolí. V roce 1937 tak měl klub 95 členů. Došlo také k vnitřnímu členení klubu a k vytvoření několika dalších odborů, z nichž některé dosáhly i výraznějších úspěchů. Výborně si vedli volejbalisté, jejichž oporou byli hlavně Pastor, Vlček, Skuplík a Zdeněk a Miloš Nondkovi. Volejbalové mužstvo Sparty se nakonec stalo nejlepším v obci, v utkání o primát zvítězila Sparta nad Orlem v pomèru 3:2. Tehdy hrála Sparta ve složeni Nondek, Mokroš, Doležal, Blahut, Boháč a Pelikovský. Volejbalový odbor hostil i pražské mužstvo AC Sparta Praha, v sehraném utkání však doberská Sparta prohrála 3:0. Na dobré úrovni hrály volejbal také ženy, které vedly Olga Krusová a Lucie Tkáčová. Dalším odborem byla házena. Tento sport neprovozovali jen specialisté, jako doplňkovému se mu věnovali i někteří fotbaloví hráči. Házenkářský odbor zorganizoval několik turnajů, které se uskutečnily nejen na hřišti Sparty, ale po zrušení Orla i na jeho cvičišti. Házenkářské družstvo hrávalo ve složení Liberda, Hradílek, Petřskovský, Meca, Janša, Soural, Kaličinský, Nondek, Carbol, Hirt, Tomeček a Matýsek. Odbor házené nakonec neměl dlouhého trvání. Zanikl jednak z důvodu nedostatku výstroje, dresy byly totiž půjčeny od fotbalistů, jednak pro nedostatek hráčů, kteří byli totálně nasazeni do Německa.Svůj odbor měli i hráči ping-pongu, který propagovala především Olga Krusová, v činnosti byl iodbor ledního hokeje. Propagační činnost klubu nebyla omezena jen na sportovní aktivity,významnou roli sehrála i divadelní představení. Divadelní odbor SK Sparta Dobrá v tomto soupeřil s divadelní skupinou rozpuštění některých doberských spolků v době okupace se členy divadelního odboru Sparty stali ičlenové divadelních souborů těchto zaniklých spolků. Poslední hrou, kterou soubor sehral, byla v roce 1944 hra Zorka, poté byla divadelní skupina rozpuštěna.

V roce 1937 se SK Sparta Dobrá dostal do 1.B třídy Těšínské župy fotbalové,ve které zůstal až do rozpuštění této župy v důsledku polského záboru Těšínska v říjnu 1938. Poté byl klub přičleněn ke Slezské župě fotbalové v Ostravě. Doberský fotbalový klub se také zúčastnil několika pohárových turnajů. V roce 1938 byl v Dobré uspořádán turnaj za účasti SK Ostravica Frýdek, SK Sparta Dobrá, Sportovní sdružení Kunčičky, Baška, Hodoňovice a Staroměstského sportovního klubu. Turnaj vyhrála a pohár z broušeného skla tak získala SK Ostravica.Další turnaj se uskutečnil v Raškovicích za účasti SK Sparta Dobrá, Staroměstského sportovního klubu, SK Ostravská Slávia Ostrava a domácího SK Slezská Viktoria Raškovice.V tomto turnaji nakonec zvítězil doberský klub. Určitý útlum v činnostiklubu nastal na konci třicátých let 20.století, bylo to způsobeno jednak odchodem agilních zakládajících členů na jiná působiště, jednak nezájmem stávajících členů na dalším rozvoji. Novým stimulem se stalo rozpuštění některých tělovýchovných spolků v obci v době protektorátu a přechod jejich členů do SK Sparta Dobrá. Tento posun je patrný i z nárustu členské základny, zatímco v roce 1940 měl klub pouhých 42 členů, o dva roky později jich už bylo plných 120. Docházelo i k určitým změnám ve vedení, zatímco ještě v roce 1937 byl předsedou František Kusín, v roce 1940 už byl na jeho místě František Krus. Místopředsedu tehdy dělal František Frebort, jednatelem byl František Duží, pokladníkem Karel Kožešník, hospodářem Rudolf Žižka, členy výboru Leopold Horák, Klement Moškoř, František Roman a Josef Motyčka, náhradníky Vítězslav Benda, Linda Mecová a Helena Frebortová a revizory účtů Miroslav Velčovský a František Cempírek. Větší péče začala být věnována dorostu, což brzy přineslo první výsledky. Dorostenci dvakrát zvítězili v okrskové soutěži Slezské župy fotbalové a jednou dokonce bez ztráty bodu. Kromě toho třikrát za sebou vyhráli v pohárovém turnaji, který se nazýval Vrablův memoriál a konal se na počest zemřelého rozhodčího. Taká první mužstvo Sparty se postupně stabilizovalo a po několika přípravných zápasech došlo k vytvoření ideální sestavy, která se pak až na malé vyjímky téměř neměnila. Tvořili ji Liberda, Baran, Kocian, Oldřich Pánek, Bohuš Pánek, Nondek, Nikl, Kaličinský, Tomeček, Pešát a Lach, náhradníky byli Ševčík, Blahuta a Dužík. Fotbalovým vrcholem doberské Sparty se stalo v roce 1944 utkání z mužstvem LTC Praha. V tomto pražském mužstvu hráli bývalí fotbaloví reprezentanti Junek, Běhounek a Pešek-Kaďa a hokejoví reprezentanti Konopásek, Šťovík a Troják. Pro tento slavnostní zápas bylo nově upraveno fotbalové hřiště a opraveny branky, drátěné sítě a hlediště. Nebyl to sportovní svátek jen pro Dobrou, ale i pro nejbližší okolí. Zápas přišlo zhlédnout okolo dvou tisíc diváků. LTC Praha nakonec vyhrál 4:1, první góly však padly až ve druhém poločase. Za pražský klub dal dva góly Navrátil a po jednom Houba a Konopásek, za Dobrou skóroval Kaličinský. Nová etapa v činnosti SK Sparta Dobrá Měla začít po osvobození Československa v roce 1945. 9.června 1945 se uskutečnila schůzka zástupců doberských tělovýchovných spolků, jmenovitě Tělocvičné jednoty Sokol, Dělnické tělocvičné jednoty, Jednoty proletářské tělovýchovy, Jednoty československého Orla a Sportovního klubu Sparta. Za Spartu se dostavili Petr Blahut, Karel Kožešník a Walter Válek, za Sokol Jan Krupa, Jan Holeček a Josef Petřkovský, za Dělnickou tělocvičnou jednotu Antonín Kozel, Albín Milich a František Duží, za Jednotu proletářské tělovýchovy Vojtěch Kotásek, Josef Válek a Milada Nytrová a za Orla Rudolf Tomeček, Hynek Mališ a Ambrož Nytra. Jednání probíhalo v rámci snah o sjednocení tělovýchovy, které vycházely sice z prohlášení "Sjednocení tělovýchovy k budování nového Československa" Ústředního tělovýchovného výboru v Praze, ale převládal v nich duch poválečné euforie, kdy mezi lidmi panovala představa jednoty všech ve svobodném Československu. Po počátečních formalitách proběhla volba funkcionářů této nově vytvořené sjednocené tělovýchovné organizace, předsedou se stal Jan Krupa ze Sokola, místopředsedou Ludvík Poloch z Jednoty proletářské tělovýchovy, jednatelem František Duží z Dělnické tělocvičné jednoty, pokladníkem Petr Blahut ze Sparty, náčelníkem Josef Petřkovský ze Sokola, náčelnicí Milada Nytrová z Jednoty proletářské tělovýchovy, kulturním referentem Josef Baron ze Sokola, sociálním referentem Josef Kozel a zdravotním referentem MUDr. Pastor. Dalšími členy výboru byli zvoleni Waltr Válek a Karel Kožešník ze Sparty, Ambrož Nytra a Rudolf Tomeček z Orla, Jan Krus ze Sokola a Albín Milich z Dělnické tělocvičné jednoty. Na závěr bylo schváleno, aby byl pro schůze a kanceláře nově vytvořeného společného vedení uvolněn Dělnický dům, který měl výhodnou polohu u hřiště a zároveň v něm mohly být i šatny pro cvičence. Padl i návrh, aby byl v obci vytvořen ochotnický spolek, aby se zvýšila úroveň divadla v obci. Tento návrh nakonec nebyl schválen a konečné rozhodnutí bylo odloženo na jindy. Bylo také ustanoveno, aby členové výboru Walter Válek a Albín Milich provedli spojení majetku všech tělovýchovných spolků v obci a sepsali inventář. Zpočátku probíhala společná cvičení, avšak rozvleklý způsob sjednocování československé tělovýchovy a hlavně názorové rozdíly v ústředí jednotlivých tělocvičných spolkůnakonec vedly k opuštění této myšlenky. Co se nepovedlo uskutečnit těsně po válce, to se stalo skutkem po únoru 1948. Tehdy došlo k vytvoření jednotné organizace sdružující členy původně samostatných tělovýchovných spolků. Tyto spolky byly začleňovány do Sokola, který od nich také přebíral jejich majetek. V Dobré v té době působily vedle sokolské jednoty ještě Dělnická tělocvičná jednota, Jednota československého Orla a Sportovní klub Sparta. Sloučení několika tělocvičných jednot v Dobré bylo završeno slavnostním slibem nových členů, 18. dubna 1948 si splnili svojí povinnost bývalí členové z řad Dělnické tělocvičné jednoty a Orla, 42 příslušníků Sparty se stalo členy Sokola v letních měsících roku 1948. Podle usnesení Československé obce sokolské byli všichni nově příchozí do Sokola přijati bez obvyklé čekací lhůty. Snahy začlenit SK Spartu Dobrá do organizace Sokola však probíhaly už o něco dříve, 14. dubna 1948 se konala společná schůze členstva Sparty a výboru Sokola. Na této schůzi byl zvolen správní výbor Sparty, vedoucím se stal Jan Krus, jeho zástupcem Valentin Piasečný, tajemníkem Mil. Nikel, pokladníkem Karel Kožešník, hospodářem Vojtěch Kotásek a členy výboru František Baran a Karel Špok. Kromě organizačních záležitostí se na této schůzi probíraly především technické problémy Sparty, bylo totiž nutné provést nové oplocení hřiště a nebyl dostatek financí na opatření materiálu. Část dřeva byla proto zajištěna z lesa přes hajného a část poskytl Sokol. Chyběly i nové dresy a kopačky, nakonec se to řešilo nákupem šesti párů nových kopaček z peněz Sparty a dočasným vyspravením starých dresů. Celovesnické sjednocovací snahy našly svůj výraz i v propagaci fotbalu v obci. Aby se zvýšil počet návštěvníků zápasů, bylo použito místního rozhlasu i kina, při prvomájových oslavách se prezentovala jedenáctka Sparty ve svých dresech a nábor pro fotbalový dorost byl prováděn mezi mládeží Sokola a ve škole.Sparta se těmto slučovacím snahám snažila všemožně bránit a usilovala alespoň o zachování jakési relativní nezávislosti a hrdosti. Po začlenění do Sokola fungovala SK Sparta sice už jen jako jeho fotbalový odbor, a to pod názvem SK Sparta - Sokol Dobrá - odbor kopané, ale snažila se alespoň navenek vystupovat jako elitní a nezávislý odbor v rámci Sokola. To se projevovalo např. tak, že se zástupci odboru vyhýbali účasti na výborových schůzích Sokola, pokladníku Sokola nechtěli vydat svoji pokladnu, opravu svého fotbalového hřiště provedli bez schválení výborem Sokola atd. Běh dějin se však nedal zastavit a bylo jen otázkou času, kdy dojde k likvidaci SK Sparta Dobrá i po stránce formální. Podle protokolu z 27. 12 . 1948 převzal Sokol od Sportovního klubu Sparta cca 68 800 Kč v hotovosti a na účtu ve spořitelně, dřevěnou pokladní boudu o rozměrech 3x2 m, dřevěnou šatní boudu o dvou místnostech v hodnotě 18 tisíc Kč, hřiště o velikosti 540 m, 55 lavic, dresy, kopačky, klubovou vlajku a další nespecifikovaný inventář. Definitivní tečkou za existencí SK Sparta Dobrá bylo vymazání ze spolkového katastru, které se uskutečnilo na základě výnosu ministerstva národní bezpečnosti č. 260/00-15-VB/3a ze dne 15. června 1950.