TJ
SOKOL DOBRÁ

SK Brušperk vs TJ Sokol Dobrá 2 : 2

Ten čas nám opravdu kvapí. Ani jsme se nenaděli a už máme za sebou poslední kolo podzimní části Krajské soutěže dorostu Dasyn. Naši dorostenci jeli odehrát tento poslední zápas do Brušperku v neděli 5.listopadu. Měli jsme před sebou těžký zápas, protože Brušper bezpochyby patří mezi kvalitní soupeře. Potřebovali jsme tady vyhrát, abychom mohli pomýšlet na 3.místo v tabulce soutěže.

Bohužel pro nás se opět zhoršilo počasí, opět pršelo a travnatá plocha nebyla způsobilá k odehrání zápasu a tak se Brušperk rozhodl přesunout tento zápas na vedlejší a podstatně menší hřiště s umělým povrchem. Proč bohužel? Což o to, hřiště je to kvalitní, ale všem nám bylo jasné, že to bude hlavně výhoda Brušperku, který je na hru na tomto povrchu zvyklý. Po odehrané půlce sezóny jsem si jistý, že nám rozbité a podmáčené travnaté hřiště k našemu stylu hry naopak vyhovuje. Vždy jsme svou zarputilou bojovností takové zápasy zvládali dobře. A moje obavy se potvrdily. Hned od začátku jsme měli problémy přizpůsobit náš styl hry menšímu a tím pádem přehuštěnějšímu prostoru 20 hráčů na hřišti, rychlejšímu pohybu míče a jeho jiným odskokům. Asi i tato změna způsobila návrat našich chyb z předešlých zápasů, kdy jsme stáli od soupeře paradoxně i na tomto malém prostoru příliš daleko a stálo nás tak spoustu sil zastavovat jeho útočnou snahu. Po zisku míče jsme opět příliš dlouho drželi míč na noze a tím jsme naopak soupeři usnadnili jeho účinné napadání. Prvních 19.minut to tak byl na hřišti více méně neustálý boj o balón ve středu hřiště, takový né moc koukatelný, trochu chaotický z obou stran s občasným nepřímým ohrožením branky na obou stranách. V 19.minutě jsme si ale vybojovali standartní situaci a byla tady první velká šance zápasu. Přímého kopu se ujal Patrik Stryja a z asi 12.metrů krásnou střelou do pravého vinklu překonal brankáře domácích. Dobrá vedla 1:0. Byli jsme v tu chvíli okamžitě nahoře, hráli jsme rychle po zemi na dva doteky, soupeř byl naopak dole a rychle se to promítlo i ve výsledku. Protože hned o 2 minuty později poslal Petr Jeník chytrou ulicí do brejku Šimona Ochmana. Ten svedl vyrovnaný sprinterský souboj s obráncem domácích a i pod tlakem dokázal překonat brankáře a technickou šajtlí šťouchnul balón k pravé tyči. Vedli jsme během dvou minut 2:0 a nebylo pochyb o tom, že zápas zvládneme. Brušperk se však odmítl vzdát a boj o míč se tak vrátil do starých kolejí, naše výhoda dvougolového vedení nebyla na hřišti bohužel vůbec zřejmá. Ve 29.minutě jsme dokonce přežili jasnou gólovku soupeře, kdy jsme po překonání brankáře hlavičkovali míč z prázdné brány ven.

Do druhého poločasu vstoupil Brušperk s jasným cílem co nejrychleji zvrátit vývoj zápasu. Začal rychle a na krátko kombinovat a my jsme měli problém soupeře zastavovat. Hned v 47.minutě proměnil svou útočnou snahu v gól a snížil stav zápasu na 1:2. My jsme znervózněli ještě více, Brušperk nás svou jednoduchou kombinací trápil dál, kupily se nám chyby i v obranné fázi a po jedné nebezpečné akci se zranil náš brankář Filip Feber. Byli jsme tak donuceni ho střídat a do brány šel hráč Sebastián Vraňák. Pro soupeře se tak ještě více otevřela možnost úplně zvrátit vývoj zápasu. Rozkaz zněl v tuto chvíli jasně, “nikdo nesmí projet”. A to doslova. Jakž takž se nám to dařilo, ale bohužel v 68.minutě byl po našem faulu nařízen přímý pokutový kop proti naší bráně. Na tomto malém hřišti je každá standartní situace bezpochyby tou největší zbraní. A pokud máte navíc v bráně místo brankáře hráče, nevypadá to s váma opravdu dobře. Soupeř toho samozřejmě dokázal využít a přesnou pozemní střelou k tyči vyrovnal stav utkání na 2:2. A začali jsme opravdu trnout, jestli se nám podaří v tomto stavu udržet aspoň tu remízu a odjedeme odtud se vztyčenou hlavou. Do konce zápasu se ještě na obou stranách nějaké ty šance objevily, ale ani jedna už stav nezměnila.

Byl to pro nás ale smutný konec. Skoro jako by jsme prohráli finále. Žádná radost ze získaného bodu za remízu. Jen naštvání a smutek. Všichni do jednoho věděli, že jsme měli vyhrát a že tady šlo vyhrát. Tento „neúspěch“ tak šel za všemi jednotlivci, potažmo za celým týmem. Nikdo nikomu nic nevyčítal, všichni dobře věděli, že to je prostě týmový výsledek, ale hold ne vždy jde všechno podle představ. Místo posunutí se na 3.místo v tabulce jsme tak zůstali na 5.pozici jen o skóre před Mořkovem. Ve výsledku ale musíme být za bod rádi, může být ještě hodně důležitý v jarní fázi soutěže. Děkuji tímto všem borcům za celou sezónu, za jejich výborný přístup k tréninkům i zápasům, za bojovnost, kterou nám do teď předváděli. Děkuji trenérovi Kamilu Zíchovi za péči, kterou svým svěřencům dává. Děkuji všem fanouškům, kteří nás podporují svou přítomností na zápasech. Teď si všichni odpočiňme, načerpejme energii a chuť a brzy se uvidíme u dalšího jarního pokračování….

Za TJ Sokol Dobrá vedoucí dorostu

Stanislav Drexler