Přestřelka dorostu s vítězem soutěže
BFK Frýdlant n.O. vs TJ Sokol Dobrá
5 : 5 (1:3)
V sobotu 15.června jeli naši dorostenci odehrát závěrečné kolo krajské soutěže sezóny 2023-2024 do Frýdlantu nad Ostravicí, k lídru tabulky, už v podtatě k jasnému vítězi aktuálního ročníku soutěže. Všichni jsme se na tento zápas těšili, protože změřit si síly s nejsilnějším týmem soutěže je pro každého v týmu výzva a zároveň zvědavost, jak na tom doopravdy jsme. Dnes to bude dlouhé, protože je opravdu o čem psát.
Před výkopem jsme v kabině společně s trenérem Kamilem Zíchou navodili pohodovou atmosféru a trochu preventivně odlehčili možný zbytečný respekt, který by borci mohli z Frýdlantu mít. Pokyny pro svěřence byly jednoduché, užít si tento poslední zápas tak, jak jen to je po fotbalové stránce možné. Hrát bez jakýchkoliv očekávání tak, jak to nejlíp každý umí a nasázet Frýdlantu v 1.poločase 5 gólů (celá kabina se smíchy popadala za břicho). Myslím, že se nám to povedlo. Od této chvíle byl celý průběh tohoto utkání velice pozitivní. Bylo nádherné letní počasí a Frýdlant měl v rámci své korunovace připraven pěkný program. Hned na začátek předvedli borci pěkný společný nástup na hrací plochu. Místní pořadatel četl do mikrofonu jednotlivé soupisky obou týmů a za doprovodu hudby nastupovali oba dva týmy společně ve dvoustupu za doprovodu mladíků z přípravky, přičemž tyto malé prcky drželi za ruku. Opravdu pěkný úvod před výkopem, který vyloženě navodil oslavu fotbalu. Fanoušků se nasbíralo dost na obou stranách, takže se bylo na co těšit.
Hned od prvních minut nám Frýdlant začal předvádět, s kým máme tu čest. Rychlý, kombinační a důrazný fotbal. Už v 6.minutě zápasu jsme udělali hrubku v obraně a nepohlídali si osamoceně stojícího útočníka na hranici malého vápna. Ten dostal přesnou přihrávku ze strany a z první zakončil na 1:0. V tu chvíli si asi všichni mysleli, že další průběh zápasu je tímto jasně daný, včetně samotných hráčů Frýdlantu. Jak se ale ukázalo, náš pokus o navození pohodové atmosféry v týmu před zápasem se nám povedl. S našimi svěřenci tento úvodní gól jakoby udělal pravý opak, než si všichni mysleli. Nastartoval naše dorostence ke stíhací jízdě, která tak trochu překvapila i mně a trenéra. Hned v 8.minutě srovnal na 1:1 po strhujícím úniku a souboji Mára Pokorný, kdy v běhu a pod tlakem z levé strany celkem z ostrého úhlu prostřelil brankáře těsně k levé tyči. Byli jsme při chuti a pokračovali v odhodlaném výkonu. Díky Máry Pokorného na hrotu a Filipa Čapčucha s Márou Georgiovským ve středu hřiště jsme úspěšně přerušovli snahu soupeře už na polovině hřiště a zakládali nečekané protiútoky. Už ve 14.minutě jsme udeřili znovu. Po dobře hozeném autu Matyho Zezuly míč z otočky prodloužil Filip na Peťu Jeníka a ten z hranice velkého vápna nekompromisně zavěsil do středu brány na 1:2. Soupeř byl v tuto chvíli zaskočený a tak trochu nevěděl, co má hrát. Dostával se sice taky do gólových příležitostí, ale naše jistota v bráně Filip Feber nepřipustil další drama a vše spolehlivě zlikvidoval. Měli jsme i určitou dávku štěstí, když nás zachránila tyč a míč putoval kolem brankové čáry těsně ven kolem druhé tyče. Naši borci tak mohli v absolutní pohodě pokračovat ve své jízdě dále. V 36.minutě se dostal na hranici ofsajdové pozice do úniku Sebko Vraňák, dobře si v běhu a souboji pokryl míč a prostřelil brankáře na 1:3. V tuto chvíli byl soupeř úplně dole, my jsme měli zápas plně pod kontrolou a soupeře do ničeho nebezpečného už nepustili. Také naše jistota v obraně Honza Čagala opět předvedl, co v něm máme. Do šatny jsme tak šli za stavu, o kterém jsme mluvili jen pro uvolnění atmosféry a nakonec to byla realita. Jelikož musel po tomto poločase Honza Čagala z rodinných důvodů odjet, předali jsme mu už v šatně ocenění za nejlepšího hráče sezóny. V podstatě jen o dva hlasy za ním se v hlasování celého týmu také zaslouženě umístil Filip Čapčuch, tak jsme ocenili sportovním dárkem hned oba dva borce stejně. Měl jsem však nachystáno navíc jedno malé překvapení pro Honzu Čagalu. Za jeho přístup k tréninkům, k zápasům a ke všem borcům v kabině i mimo kabinu, prostě za celý jeho samotný fotbalový a lidský charakter, si za celé své dosavadní 3-leté působení v doberském fotbale právem zasloužil ocenění „OSOBNOST DOROSTU“ (viz. foto). Nebyl důvod čekat na další rok jeho působení, který ho v našem dorostu ještě čeká, a tak jsem mu jej společně za aplausu všech v kabině předal. Tato příjemná chvíle mezi poločasy však byla vymezena jen na 15 minut a čekal nás 2.poločas.
Fotbal jsme si dnes chtěli hlavně užít, takže jsme šanci dali všem. Bylo nám jasné, že tím ztratíme jasně vyhraný zápas, ale pro udržení zdravého ducha v týmu není jiná možnost než držet tento spravedlivý přístup ke všem stejně. Do brány nastoupil brankářský benjamínek Vašek Zugar, Filip Čapčuch musel ze zdravotních důvodů dolů a tak se sestava trochu přeskupila. Postupně nastoupili všichni borci ze střídačky a ti se nám předvedli také parádně. Hned v 52.minutě se povedl husarský kousek Matěji Cvičkovi, kdy se prokličkoval hned mezi 3 bránícími hráči soupeře a zvýšil skóre zápasu přízemní střelou k zadní tyči na 1:4. Sen se stal skutečností a zažili jsme všichni neuvěřitelné emoce, když v 52.minutě zápasu vedete nad vítězem soutěže o 3 branky na jeho domácí půdě!!! Místní fanoušci mlčeli, nechápali co se děje a my tak trochu taky. Důležité však bylo nepouštět borce Frýdlantu před naší bránu, což soupeř po našem střídání brankářů vycítil jako jeho poslední a jedinou šanci na zvrat v zápase. Bohužel jednou, poměrně lehkou střelou z dálky pod břevno se podařilo Frýdlantu v 62.minutě snížit na 2:4 a zavelet tak k obratu. Přišla naše slabší chvíle v zápase a dostávali jsme se pod tlak. V 74.minutě, z rohového kopu, udeřil soupeř hlavou k pravé tyči znovu a snížil na 3:4. Hned 1 minutu poté přišla další, tentokráte razantní střela z dálky do pravé šibenice, s kterou by pravděpodobně neudělal nic žádný brankář. Bylo srovnáno na 4:4. Popravdě jsme takový vývoj zápasu během 2.poločasu očekávali. Naši borci se však znovu nadechli, cítili, že Frýdlant můžeme porazit a trápili soupeře znovu. V 80.minutě po pěkném centru do vápna předvedl svůj důraz Šimon Ochman a zvrátil opět vedení v zápase na naši stranu razantní hlavičkou k pravé tyči na 4:5. Nebýt naší zbytečné hrubky v obraně hned z 81.minuty, kdy se dobře nedomluvili Šimon s Vaškem, byli by jsme bývali Frýdlant porazili. Bohužel soupeř naší chybu využil a srovnal na konečných 5:5.
Nakonec jsme si všichni tento poslední zápas opravdu parádně užili. Byla to doslova oslava fotbalu. Soupeř nám složil poklonu za předvedený výkon a musím říct, že i my s trenérem jsme za dnešní výkon našich svěřenců na ně opravdu hrdí. BORCI, DĚKUJEME!!! Předvedli nám všem, že dokážeme konkurovat i těm nejlepším, což je ta nejlepší pozvánka do dalšího ročníku soutěže. V letošním ročníku jsme si vzhledem k častým a dlouhodobým zraněním našich hlavních opor a ztrátám ze zápasů se slabšími týmy vybojovali „pouze“ 7. příčku, ale dnešní zápas nám všem jasně ukázal, že tým má potenciál bojovat o přední příčky tabulky. Po zápase jsme si společně udělali menší posezení na závěr sezóny. Vyhlásili jsme nejlepšího střelce ročníku, kterým se stal Marek Pokorný s 13 góly a ocenili jsme ho stejným sportovním dárkem jako předešlé dva borce. Těsně za ním se umístil Šimon Ochman s 11 góly. Rozloučili jsme se s působením v dorostu s Markem Pokorným, Vojtěchem Ochmanen a Matějem Zezulou a předali jim vzpomínkovou fotbalovou trofej. Museli jsme se bohužel rozloučit také s působením trenéra Kamila Zíchy, čímž se otevírá výzva pro dalšího nového trenéra dorostu, jehož jméno zatím ještě neznáme. S jeho působením v týmu jsme byli všichni také velice spokojeni, role trenéra mu seděla náramně, takže nám tady bude všem určitě chybět. Děkujeme všem našim věrným fanouškům, kteří nás celou sezónu podporovali, bez vás si to opravdu nedovedeme představit. Teď si všichni dopřejme zaslouženého odpočinku od našeho místního fotbalu a na chvíli se zase můžeme věnovat fandění našemu národnímu týmu na EURU 2024…
Za TJ Sokol Dobrá vedoucí dorostu
Stanislav Drexler
