Dorost: První jarní výhra

TJ Sokol Dobrá vs FK Český Těšín

                                                 5 : 4                                                                                        

    Ve středu 1.5. dohrávali naši dosrostenci domácí odložený zápas s Českým Těšínem. Všichni jsme ještě měli v hlavách ten nevydařený nedělní zápas ve Václavovicích a tak jsme byli popravdě trochu nervózní, jak na něj borci navážou, jestli se jim podařilo vypustit ho z hlavy anebo jestli je bude svazovat i v dnešním výkonu. Už ale podle výsledku všichni jistě tušíte, že dnešní výkon byl z naší strany úplně jiný a ikdyž jsme zažili spoustu infarktových stavů, tak byl výborný.

    Dnešní sestava byla v podstatě kompletní, chyběl nám pouze vykartovaný Robin Foldyna. Naopak byla minimálně co se počtu týče posílena o do teď nezapojené borce Matěje Cvička a Viléma Stříže. Na lavičce jsme tentokráte měli hned 6 náhradníků. Začátek zápasu byl řekl bych trochu opatrný, kluci jako by chtěli postupně nabrat jistotu a zapomenout tak na předešlé klopýtnutí. Určitě jsme na soupeře nevlítli, jak bývá našim zvykem, ale snažili jsme se konstruktivně postupovat směrem dopředu a vzadu hrát na jistotu. Popravdě nám to trochu drhlo a tak jsme museli pořád celý tým, hlavně trenér Kamil Zícha ze střídačky a občas i já s pomezní čáry, komandovat, upozorňovat na taktické chyby a vybízet k většímu nasazení. Naše jistota na míči se postupem času zvyšovala, soupeře jsme do žádné vážné akce nepustili a konečně v 38.minutě jsme se ujali vedení, kdy se z přímého kopu trefil přesně kolem zdi k pravé tyči Marek Georgiovský. Vedli jsme 1:0 a do šaten se nám šlo mnohem lépe než kdy jindy.

    Druhý poločas jsme začali velmi dobře, ale byl to poločas plný fotbalových zvratů, pro fanouška určitě oku lahodící, ale pro nás realizační tým plný nervů. Hned v 47.minutě zahrával rohový kop Peťa Jeník, poslal míč razantním nákopem do malého vápna a Sebko Vraňák zvýšil přesnou hlavičkou na 2:0. Euforie z vedení byla tak veliká, že nás asi trochu uspala a borci z Těšína toho dokázali neskutečnou produktivitou využít. Hned po dvou minutách snížili na 2:1 a my jsme zase znejistěli. Než jsme se stačili vzpamatovat, tak za další dvě minuty srovnali na 2:2 a po dalších dvou minutách vedli 3:2. Tohle byla doslova naše „šestiminutovka hrůzy“, jakou jsme ještě nezažili a pro Těšín určitě „šestiminutovka snů“.  Byli jsme totálně dole, nikdo v tuto chvíli nevěřil, že s tímto zápasem dokážeme ještě něco udělat. Soupeř byl naopak na hoře a neustále zvyšoval svůj tlak. V tuto chvíli nám zbývala jediná možnost. Semknout se jako tým, vydat ze sebe maximum a dostat se po tomto direktu zpět do zápasu, ukázat soupeři, že nás nic nezlomí a pustit se do něj ze všech stran. Začali jsme o to více naše borce povzbuzovat, vhánět jim víru do hlavy a energii do žil. Neskutečným způsobem se svým fanděním přidali i naši věrní fanoušci a najednou bylo vidět, že všichni věří tomu, že to zvládneme. A začali tomu věřit i sami borci, což bylo přesně to, o co nám všem šlo! Všichni do jednoho začali na hřišti jezdit na maximum, začali jsme hrát rychleji, agresivněji a přímočařeji a soupeři jsme sebrali vítr z plachet. Už v 66.minutě to přineslo své ovoce a po krásné střele Marka Pokorného vyrazil brankář před našeho dobře nabíhajícího Matyho Zezulu, který se s tím popasoval na výbornou a z poměrně ostrého úhlu srovnal k zadní tyči na 3:3. Borci byli znovu nahoře, pokračovali ve své nátlakové hře a po dlaších 12.minutách trefil míč hlavou nebo ramenem, ani nevím přesně jak,  v tom přehuštěném prostoru před bránou Mára Pokorný a zvrátil vedení v zápase na naši stranu na 4:3. Naše euforie se opakovala, kluci poučení z předchozích klopýtnutí neustávali ve svém nasazení, jeli na své maximum na všech postech a v 86.minutě zakončoval podobně jako Maty i Vojta Ochman, kdy doklepl odražený míč k levé zadní tyči. Do konce zápasu zbývaly regulérní 4 minuty a borci už to chtěli jen kontrolovat. Jenže tady se soupeř projevil jako velmi nebezpečný, produktivní a při našem sebemenším „ubrání plynu“ dokázal znovu udeřit a minutu před koncem snižíl na 5:4. Poslední minuty i s nastavením tak byly plné nervů, ale naši borci to svým srdíčkem tentokrát zvládli dotáhnou k naší 1. jarní výhře této sezóny.

    Na závěr bych chtěl opravdu vyzdvihnout nasazení celého týmu. Ještě nad tento týmový výkon bych ale rád vyzdvihl výkon jednotlivce a tím byl pro mně v tomto zápase jednoznačně Patrik Namyslo. Svým výkonem na pravé záloze ukázal, že může patřit k tahounům týmu už teď. Dnes ale všichni kluci do jednoho předvedli to, co jim do teď v každém zápase chybělo, a tím je to pravé týmové srdíčko. Chce to k němu jen přidat trochu klidu do rozehrávky, zjednodušit a zrychlit rozehrávku a nepanikařit při ní tolik, neodevzdávat míč soupeři zbytečnými nákopy, ale snažit se míč udržet na našich kopačkách. Střed hřiště musí zkrátit dobu držení míče a zrychlit přenášení hry do stran, po ztrátě míče je třeba se okamžitě přesunout na záda soupeře a dýchat mu „na krk“. Pokud na tento dnešní výkon navážeme i těchto fotbalových apsektech, jsme schopni porazit každého soupeře. Velký dík patří našim skvělým fanouškům, kteří v nás i přes nepříznivý vývoj zápasu věřili a pomohli nám tak k obratu v zápase. V neděli 5.5., kdy doma v 14:00 přivítáme Kopřivnici, se na vás opět těšíme, přijďte, určitě vás potřebujeme….

Za TJ Sokol Dobrá vedoucí dorostu

Stanislav Drexler